15.12.2021 15:08 | Rozhovor
„Kdyby například premiér navrhl prezidentovi republiky osla, musí ho jmenovat?“ Publicista, básník a textař Marek Řezanka analyzuje sestavení nového kabinetu. Podotýká, že nový ministr zahraničí bude pod drobnohledem a každá jeho sebemenší chyba padá na Fialovu hlavu. „Způsob, jakým si ho premiér za každou cenu do vlády prosadil, napovídá, že vznikla nová politická postava: Jan Petr Fiala Lipavský,“ říká. Navíc: „Fialova vláda se může znemožnit jen tehdy, bude-li vládnout.“ V závěru přidává i „vánoční sonet“ pro čtenáře Parlamentních Listů.
Foto: Hana Brožková
Popisek: Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval na zámku v Lánech Petra Fialu do funkce předsedy vlády ČR
Prezident Miloš Zeman v pátek jmenuje vládu koalice Spolu a STAN s Piráty podle návrhu premiéra Petra Fialy, a to včetně Jana Lipavského. Je to pro vás překvapení?
Začnu tím, že když zhruba před týdnem prezident Miloš Zeman oznámil, že nejmenuje Jana Lipavského ministrem zahraničí ze čtyř jasně formulovaným důvodů, z nichž jedním je zcela evidentní rozpor mezi prohlášeními pana Lipavského a programovými body Fialova kabinetu v zahraničních otázkách (zejména co se týče vztahu s Izraelem, postojem ke skupině V4 a postojem k cílům a zájmům sudetoněmecké organizace), měl jsem radost.Ano, překvapení to pro mě bylo. Pak jsem se ovšem nad rozhodnutím hlavy státu hlouběji zamyslil – a dospěl jsem k názoru, že z různých tahů, jež měla k dispozici, byl tento patrně nejlepší.
Prezident přitom dal jasně najevo, že je pro něj Lipavský jako ministr zahraničí nepřijatelný. Lze nějak odhadnout, proč změnil názor?
Mohu samozřejmě pouze hádat. Jak
jsem právě řekl, hlouběji jsem se nad důvody Miloše Zemana
zamyslel. Jaké měl v dané chvíli možnosti? Udělejme si malou
rekapitulaci:
Pokud by Miloš Zeman trval na nejmenování
bakaláře Lipavského, Petr Fiala dopředu, v těsném semknutí s
lídry ostatních částí demoblokového pentagramu, avizoval, že
by podal kompetenční žalobu.
Čeho mohl Miloš Zeman dosáhnout? Třebaže jsem přesvědčen, že výklad ústavy umožňuje prezidentovi republiky nepřijmout každý premiérův návrh na ministra (Kdyby například premiér navrhl prezidentovi republiky osla, musí ho jmenovat?), což zmínily mj. kapacity jako C. Svoboda či A. Gerloch, je silně pravděpodobné, že Ústavní soud ČR by ve stávajícím složení rozhodl v prezidentův neprospěch. Miloš Zeman by sice mohl na svém dále trvat – a politická síla na účinný odpor proti němu by nebyla, ale rozpoutala by se mediální štvanice jak na jeho osobu, tak na stále ještě premiéra A. Babiše, který by nadále mohl úplně za vše – a jeho šance na zvolení v prezidentské volbě by výrazně poklesly. Petr Fiala by zatím získal čas – a jeho kabinet by se nakonec někdy k vládě dostal – nikým nekorigován.
Miloš Zeman nechal nejprve adepty na ministry pěkně prosmažit a podusit před kamerami, aby si lidé všimli, jak jsou mnozí nekompetentní. Řadím je do tří skupin: 1. Ti, kteří jsou spojeni s nějakými levotami jako Z. Stanjura (kauza Eskon). 2. Ti, kteří svému resortu zjevně nerozumí jako M. Jurečka a 3. Ti, kteří mohou vyloženě škodit a jejichž úroveň je otřesná. Toto je kategorie pro pana Lipavského. U něho Miloš Zeman vyjmenoval rozpory s vládním prohlášením: Kooperaci s landsmany, protiizraelské postoje, politiku zaměřenou proti V4 a podporující muslimskou imigraci. Lipavského mezitím již popravili skoro všichni novináři s tím, že věřili, že ministrem nebude. A on bude – odrovnán v přímém přenosu jako blekotající bakalář, jehož hrůznou bakalářskou práci i zdrcující posudek na ni četl kde kdo. Bude pod drobnohledem, a každá jeho sebemenší chyba padá na Fialovu hlavu, neboť on si ho prosadil. S ním tedy i skončí.
Uvědomme si – a nyní promlouvám hlavně k podporovatelům Miloše Zemana, kteří mu kvůli jeho rozhodnutí jmenovat Fialovu vládu i s panem Lipavským nemohou přijít na jméno – že Fialova vláda se může znemožnit jen tehdy, bude-li vládnout. Nečasův kabinet nevydržel ve trojčlenném složení. Fialův je pětičlenný, navíc Piráti se mu rozpadají za pochodu – a vést je bude chtít udáváním do Bruselu pověstný L. Wagenknecht, který oznámil, že si nepřeje, aby Piráti byli „submisivní politický přívěsek“.
Co říkáte na vysvětlení,
která se objevují, že například koalice pohrozila krácením
rozpočtu kanceláře prezidenta nebo něco Hradu slíbili? Co
asi?
Nerad
komentuji spekulace typu „co by kdyby“. Jak jsem poznal
politickou osobnost Miloše Zemana, jsem si jistý, že se vydírat
nenechal. Jeho tahy mi přijdou promyšlené – a na rozdíl od
Petra Fialy flexibilní. Miloš Zeman reaguje na aktuální situaci,
přičemž je znát, že pečlivě zvažuje „pro“ a „proti“.
Rozhodně se nedrží jediného, tisíckrát oznámeného, tahu. A na
rozdíl od pana Lipavského zná barvu figur, s nimiž táhne – a
umí se na politické šachovnici velice rychle zorientovat.
Dlouhodobá nemoc každého
změní. Může hrát roli, že už prezident prostě nechce plýtvat
silami na dohadování s koalicí nového kabinetu?
Máte
pocit, že je Miloš Zeman zlomený člověk? Na mě tak tedy v
žádném případě nepůsobí. Jednotlivé kandidáty na ministry
si doslova vychutnal – a nám, občanům nastavil zrcadlo, co jsou
zač. Neslyšel jsem, že by se vyjadřovali v duchu, jak je „mimo“,
ale naopak oceňovali jeho rozhled a doslova se před ním plazili,
až i pana Kalouska silně znechutili.
Co
říkáte těm důvodům, které minulý pátek prezident uvedl? Vadí
nezbytně, že je Lipavský jen bakalář? Řada politiků neměla
titul vůbec, například Jan Hamáček…
Desátého
listopadu jsem v Českých národních listech publikoval stať
nazvanou: S Lipavským k zániku státu?, v níž mimo jiné píšu:
„Přimlouvám se, aby se na resortu zahraničních věcí nedostal
do jeho čela nikdo, u koho hrozí riziko, že bude vyjednávat se
sudetoněmeckým zájmovým spolkem – a už vůbec ne někdo, kdo
by byl ochoten rušit pro existenci našeho státu zásadní dekrety
prezidenta E. Beneše. Důležité rovněž je, že koaliční
smlouva obsahuje jak apel na odmítání kvót na migranty, tak
spolupráci ve Visegrádské skupině. V rozhovoru pro Respekt z 21.
10. 2021 pan Lipavský ale uvedl, že Visegrád je v koaliční
smlouvě zmíněný pouze jako „neformální platforma“.
V
rozhovoru pro Echo24.cz z 30. 10. 2021 Lipavský na dotaz: „…tady
vyvstává otázka, jestli má mít skutečně navrch evropské
právo, nebo právo konkrétního státu“, odpověděl:
„Jednoznačně
unijní právo, to je princip fungování celé EU. Část kompetencí
je přenesena na společnou úroveň a potom se ta rozhodnutí
utvářejí v rámci mechanismu, který je nastaven v rámci
evropských institucí. Takže pokud to Polsko nyní chce seriózně
zvažovat, tak se to víceméně rovná pokusu o vystoupení z EU…“
Lipavský tedy mluví v příkrém rozporu s koaliční dohodou.
Názorně vidíte, že zde zdaleka nejde pouze o nedostatečné vzdělání. Když už ale o něm mluvíme, nemělo by být zamlčeno, že sporná je i hodnota onoho bakalářského titulu pana Lipavského.
Karel Svoboda, a nikoli zesnulý
skladatel hudby, v závěru svého posudku na Lipavského bakalářskou
práci uvádí: „Celkově tak lze říci, že práce Jana
Lipavského zůstala pouze nadějným příslibem. Trpí extrémně
širokým vymezením tématu, díky kterému vlastně na otázky ani
neodpovídá, ale pouze je naznačuje.
Autor tak sice dochází
k jasnému závěru, ale z výkladu se příliš nedozvíme, proč k
němu došel. Pro uvedené nedostatky pak nelze práci hodnotit lépe
než dobře.“
Moje řečnická otázka zní: Skutečně v této
mimořádně krizové době chceme v čele resortu zahraničních
věcí takovéhoto člověka?
Jaký je váš názor na osobnost Jana Lipavského? V čem může být přínosem a co může ohrozit?
Mnohé jsem uvedl již při zodpovězení otázky předchozí. Doplním však, že jeho přínos spatřuji zejména v tom, že ohrozí samu Fialovu vládu. Způsob, jakým si ho premiér za každou cenu do vlády prosadil, napovídá, že vznikla nová politická postava: Jan Petr Fiala Lipavský. Za jakýkoli diplomatický kiks Lipavského nese plnou odpovědnost právě premiér Fiala.
Ale samozřejmě rozumím i všem občanům, kteří podobně jako já mají – a z výše uvedeného si dovoluji podotknout, že oprávněné – obavy. Svou stať „Povolební kvalt“ vydanou v Českých národních listech, uzavírám zamyšlením: „Na jednu stranu je zde lákavá vize, že se zmíněných pět stran v době systémového kolapsu totálně historicky znemožní – a po dalších volbách už skončí v propadlišti dějin, na stranu druhou nás tento experiment může stát příliš vysokou cenu.“
Teď se bude mít nová vláda možnost projevit v sestavě, jakou si všichni zvolení zástupci pětikoalice přáli. Co očekáváte?
Očekávám boj všech proti všem. Pan Rakušan je již dotčen jednáním pana Fialy. Piráti nemohou strávit, jak je ve volbách podrazil jejich koaliční partner a, zvolí-li si pana Wagenknechta, pustí se do vlády hlava nehlava. Ostatně: „Pusťte nás na ně“, bylo přece jejich bývalé motto, ne? A že by lidovci byli tmelem, se rozhodně z historické zkušenosti s nimi vyvodit nedá.
Konečně nebude za vše zlo světa
zodpovědný pan Babiš – a lidé budou denně seznamováni, co
nechutného zase na sebe „nejsvornější pětka na světě“
vytáhla.
Z pohledu řadového občana potom čekám další
zdražování všeho, klasické „utahování opasku“ těm
nejslabším a nejzranitelnějším za doprovodu nenasytného a
nestoudného mlaskání těch, kteří po mnohých anabázích
dosáhli svého.
Servery
píší o „velkém vítězství“ Petra Fialy a o tom, jak se časy
mění a Zemana porazila semknutá koalice. Jak to vidíte vy?
Na to jsem vám vlastně již v předešlých otázkách odpověděl, ale rád to nyní shrnu: 1. Vláda Petra Fialy má vážné trhliny ještě před tím, než skutečně začala vládnout. Přirovnal bych to k situaci, kdy si pořídíte zbrusu nový vůz, ale hned vám ho někdo nabourá. 2. Mediální pozornost se nyní pochopitelně od „pekelného dua“ Zeman – Babiš přesune k Petrovi Fialovi a jeho lidem, zejména jeho Lipavskému. Nejsem volič ODS, tak těžko mohu za tyto lidi mluvit. Ale nemyslím si, že jsou z názorů pana Lipavského nadšeni. Určitě početná část jich nejenže nebude jásat, ale bude z jeho kroků silně rozpačitá, ne-li přímo znechucená. Jak jsem již též podotkl – pan Lipavský byl v podstatě mediálně popraven – tedy, abych byl přesný, ukázal se veřejnosti jako směšný žáček. 3. Máme tu koronavir, máme zde energetickou krizi, společnost je silně rozklížená a rozhádaná. Čeká někdo, že Fialova parta s tím pohne k lepšímu?
Do jaké míry může osobnost ministra zahraničí posunout vnímání České republiky v rámci Evropy a v rámci Visegrádské čtyřky?
První problém je, že ministrem zahraničí nebude žádná osobnost. Což ovšem nijak nebude vybočovat z již poměrně dlouhé tradice. Vzpomeňme například Karla Schwarzenberga, který uznal samostatný teroristický stát Kosovo či pány Petříčka s Kulhánkem, kteří funkci ministra zahraničí z mého úhlu pohledu degradovali na minimum. Takže má pan Lipavský laťku nastavenou vcelku dobře, i když na sebe stále příliš vysoko.
V4 by měla umět nalézt společnou řeč. Má-li ji být v Evropě slyšet, měla by být subjektem sourodým, nikoli rozštěpeným. Dokud bude prezidentem republiky Miloš Zeman, předpokládám, že se pozice naší republiky v rámci V4 nezmění. A pevně věřím, že až jeho prezidentské období bude končit, kabinet Petra Fialy tu již nebude.
Dovolte mi však, abych se se čtenáři
Parlamentních Listů rozloučil poněkud méně politicky.
Nám
všem, speciálně Miloši Zemanovi, chci popřát pokud možno
poklidné prožití Vánoc – a v novém roce se držme a buďme
silní.Velmi vám děkuji za rozhovor a připojuji svůj vánoční
sonet:
S končícím rokem
Jeden
rok ke konci se blíží,
a
další brzy začne.
Nebude
plynout bez potíží,
ty
budou nejspíš značné.
Co
nám všem nyní popřát hodlám?
Zdraví
a mysl jasnou.
Ať
už se neklaníme modlám,
které
na světle zhasnou.
Ať
z vázy lidství nezbydou nám střepy,
ať
jedni k druhým nejsme zcela slepí:
Ať
nejsme dřeva, kterým berou cit.
Ať
máme schopnost poznat, odkud fičí,
známe
svůj zájem – i důsledky příčin:
Co
nám chci popřát? Lásku vědoucí.
PL